Práci z domova v roce 2019 využívala v České republice jen čtyři procenta pracujících, tedy zhruba 206 tisíc lidí. To se ale na jaře letošního roku změnilo. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru pracovalo v režimu home office 35 procent lidí. Jejich počet stále roste.
I když home office patřil v minulosti k nejžádanějším benefitům, práce z domova každému nevyhovuje. Lidé se jednoduše v domácím prostředí těžko na práci soustředí. „Doma na člověka působí mnohem víc rušivých faktorů, než kdyby byl v kanceláři. Ať už jsou to domácí práce, které je třeba udělat, děti, které vyžadují pozornost, nebo partner, který také pracuje z domova. Soustředit se pak na plnění zadaných úkolů je velmi obtížné. Práce z domova navíc svádí k prokrastinaci. Lidé si rádi přispí, dočtou rozečtenou knížku nebo dokoukají oblíbený seriál. Pracovní úkoly se pak hromadí, lidé je nestíhají plnit, jsou ve stresu, dělají chyby a jejich pracovní výsledky se rapidně zhoršují,“ popsala Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.
Podle průzkumu dvě pětiny lidí, kteří pracují z domova, postrádají pravidelný kontakt s kolegy. „Lidé, kteří byli zvyklí chodit několik let do kanceláře, se mohou cítit frustrovaní. Chybí jim běžný kontakt s lidmi, ať už jde o komunikaci s kolegy, nebo třeba jen to, že se s lidmi potkávají cestou do práce. Pokud navíc lidé žijí sami a nyní pracují z domova, nemusejí s nikým promluvit celé dny. To má samozřejmě obrovský vliv na psychiku. Někomu také může chybět slovní hodnocení jejich práce, jejich pracovní náplň jim může začít připadat zbytečná, ztrácí motivaci a může u nich dojít k syndromu vyhoření,“ uvedla Olga Hyklová. A její slova potvrzuje i Lucie Mairychová, realizátorka rozvojového programu Samsung Tvoje šance #futureskills. „Když jsme s kariérní poradkyní převedli projekt komplet do on-line verze, snažili jsme se zachovat především vzájemnou komunikaci a týmovost projektu. Díky on-line konferencím, webinářům a následným follow-up konzultacím se nám takto v režimu home office podařilo sdílet mnohem víc, než jsme čekali. Ovšem sledujeme, že i aktivní, motivovaní a technicky založení mladí lidé při home office ztrácí pozornost a systematičnost v plnění svých pracovních cílů,“ řekla.
Home office může mít i neblahý vliv na zdraví. Lidem totiž kvůli práci z domova odpadl přirozený pohyb – spousta z nich chodila do práce pěšky nebo jezdila na kole. Málokdo navíc doma sedí na kancelářské židli za pracovním stolem. „Určitě se proto vyplatí věnovat trochu času úpravě pracovního koutku, pořídit balanční podložku jako podporu správného vzpřímeného sedu anebo rovnou gymball, který dobře poslouží nejenom místo židle, ale i při relaxaci a protahovacích cvicích. Zároveň doporučuji pracovat spíše u jídelního stolu, kde je páteř v sedu napřímená, a nevyužívat konferenční stolek v obýváku, kde je páteř naopak velmi nepřirozeně a dlouhodobě ohnutá. Minimálně každou hodinu je třeba vstát, projít se po bytě a věnovat se krátkému protažení – jakýkoli pohyb ve vzpřímené poloze se počítá a působí preventivně proti bolestem zad,“ doporučila Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců ušetří měsíčně desetitisíce, zaměstnancům naopak náklady rostou. „S přítomností zaměstnanců ve firmě je samozřejmě spojena i řada nákladů, které firmám zavedením home office odpadly. Nejvíce firmy ušetří na hrazení cestovních nákladů, za používání tiskáren, na občerstvení pro zaměstnance nebo za energie. A v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i za pronájem kanceláří. Na druhé straně zaměstnancům naopak náklady rostou. Největší položkou je zpravidla nárůst spotřeby energií, platby za rychlejší internetové připojení nebo náklady spojené s vybavením domácí kanceláře. Z našeho průzkumu z letošního července vyplývá, že přes 98 procent firem nehradí svým zaměstnancům provoz domácích kanceláří. To je do budoucna určitě třeba změnit, protože práce z domova se zcela jistě stane součástí běžného pracovního života v Česku,“ řekla Olga Hyklová.