Časté změny pracovních pozic se v tuzemsku příliš „nenosí“. V průměru mění Češi zaměstnavatele jednou za osm let, během produktivního života tak vystřídají tři až čtyři zaměstnání. Rok 2015 a největší nabídka volných pozic za posledních šest let však jejich chování mění
Míra nezaměstnanosti v Česku je nejnižší od roku 2008 a u zaměstnanců se zvyšuje zájem o nové příležitosti i ochota změnit kvůli nim zaměstnavatele. „Důvodů k opuštění dosavadního zaměstnání je hned několik. V první řadě je to výše platu, o přidání si přitom dokáže říct jen třetina pracovníků. Pro 40 procent lidí jsou také důležité vztahy na pracovišti. I takové problémy jako jsou pomluvy kolegů, podceňování nebo zadávání nesplnitelných úkolů mohou být důvodem ke změně zaměstnavatele. Kolem 40 procent zaměstnanců se snaží problém vyřešit s nadřízeným, druhým nejčastějším řešením je výpověď,“ uvedla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.
Práci mění častěji mladí lidé, starší mají tendenci setrvat na své aktuální pozici. Téměř 70 procent lidí do 24 let uvažuje o změně zaměstnání. „Zejména mladí lidé opouštějí své zaměstnavatele ve chvíli, kdy cítí potřebu posunout se v kariéře a stávající firma jim to neumožňuje. Právě mladí lidé jsou v případě nenaplnění představ o pracovní pozici často netrpěliví a zbrklí. Patří také do skupiny zaměstnanců, která zaměstnavatele mění nejčastěji. Je ale nutné si uvědomit, že přílišné střídání pracovních pozic nevypadá v životopise dobře a člověk tím na potenciálního zaměstnavatele může působit neseriózně,“ upozornila Olga Hyklová.
Vedle platu, kariérního růstu a vztahů na pracovišti si Češi potrpí na benefity. Pro každého pátého Čecha je v práci důležitý třináctý plat. Ten letos svým zaměstnancům vyplatí 47 procent velkých podniků, před pěti lety to bylo jen 32 procent firem. „Během přijímacích pohovorů Češi benefitům stále nepřikládají přílišnou váhu, primárně je zajímá výše platu. Při změně zaměstnavatele je ale důležité porovnat všechna pro i proti. Kariérní postup a s ním zpravidla spojené lepší finanční ohodnocení jistě představují důležité faktory, lidé by ale měli porovnat i benefity, které nový zaměstnavatel nabízí. Snadno se totiž může stát, že vyšší plat je vykoupen menšími výhodami,“ řekla Olga Hyklová.
Jednoznačným důvodem pro změnu zaměstnání je ohrožení zdraví. Přes 40 procent zaměstnanců se bojí následků pracovního úrazu, třetina Čechů trpí syndromem vyhoření. „Tento syndrom je velmi záludný, nepřijde ze dne na den, vkrádá se pomalu a dlouhodobě, až najednou člověk zjistí, že je stále unavený, vyčerpaný, ztrácí zájem, výkonnost, dostaví se nespavost, neurózy. Syndrom se týká především specialistů, kterých je na trhu nedostatek, a vedoucích pracovníků, kteří velmi často pracují přesčas., Podstatné je těmto projevům předcházet rozumným rozložením pracovních činností, udělat si čas na sebe, rodinu, koníčky i odpočinek. Mnozí zaměstnavatelé svým manažerům či zaměstnancům s velkým tlakem na plnění úkolů poskytují různé wellness pobyty, ozdravné pobyty nebo jim umožňují čerpat dovolenou či volno nad stanovený zákonný rámec,“ doplnila Olga Hyklová.
Pokud už se člověk rozhodne zaměstnání opustit, měl by to dobře zvážit. „Nabídka volných pracovních míst sice stoupá, koncem září jich zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce nabízeli přes sto tisíc, stále však na jedno pracovní místo průměrně připadá 4,1 uchazeče. Určitě není dobré odcházet z minuty na minutu. Vždy je důležité informovat se o volných pozicích v daném oboru a sledovat nabídky práce v kraji. Například v Bruntále na jedno volné místo připadá 17,3 uchazeče, v Ústí nad Labem je to 15,9 a Karviné 14 lidí. Velká poptávka je po technických profesích od nízkých pozic až po top management. Především se jedná o specialisty z oborů strojírenství, elektrotechniky, automobilového průmyslu nebo informačních technologií,“ uzavřela Olga Hyklová.