Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před takovým vývojem varuje s tím, že si podniky predátorsky přetahují pracovníky a přetrvává tlak na zvyšování mezd.
Pracujete na jihu Moravy jako obráběč kovů, vedoucí skladu nebo účetní manažer pro závazky? V tom případě možná pobíráte o dost vyšší plat než člověk na stejné pozici v Praze. A to klidně až o deset nebo patnáct tisíc korun.
„Výše mzdy na jižní Moravě, ale především v Brně, se již téměř srovnala s úrovní v Praze. U IT pozic dokonce překračuje výše mzdy celorepublikovou úroveň,“ vypozorovala Martina Látalová, šéfka personální agentury Advantage Consulting.
To, co se aktuálně děje na jihomoravském pracovním poli, je unikum. Ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon situaci označuje dokonce za kritickou. „Dochází k predátorskému přetahování pracovníků mezi firmami, permanentnímu tlaku na zvyšování mezd, rozmazlování pracovních sil nejrůznějšími a mnohdy i bizarními benefity,“ popisuje.
Už na konci loňského roku hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda potvrzoval, že Jihomoravané s průměrnou měsíční mzdou kolem 28 tisíc korun patří k nejlépe placeným lidem v republice.
„Praha situaci statisticky vychyluje, neboť tam svá hlavní tuzemská sídla soustředí většina mezinárodních firem a také se tam koncentrují společnosti z odvětví financí nebo informačních technologií, které poměrně dobře platí. Ty jsou ale ve vyšší míře koncentrovány také v Brně,“ zdůvodňoval Kovanda.
Trh práce je na dně
Z rozsáhlého průzkumu prvního čtvrtletí letošního roku, který zveřejnila personální agentura Grafton Recruitment, vyplývá jednoznačný závěr - český trh práce se ocitl na svém dnu. Firmy, které ještě nepřistoupily k plošnému navýšení mezd, tak budou muset učinit a dorovnat mzdy svých lidí na úroveň regionálních konkurentů, jinak neobstojí.
„I když podle Českého statistického úřadu mzdy meziročně rostly zhruba o sedm procent, v některých sektorech jsme zaznamenali nárůsty podstatně vyšší,“ potvrzuje Martin Ježek, obchodní ředitel agentury.
Asi nejvýrazněji si polepšili zaměstnanci z výroby, informačních technologií, obchodu a marketingu. U některých pozic dokonce v porovnání s rokem 2016 narostly mzdy až o 25 procent.
Růst platů mnohé firmy na jižní Moravě oznámily už koncem roku. Výrazně si polepší třeba zaměstnanci Innogy, kde se budou mzdy zvyšovat do roku 2020 - celkem v průměru o 18 procent. Navýšení mezd až o 13,5 procenta ohlásila i společnost Saint-Gobain Adfors CZ ve svém výrobním závodu v Hodonicích na Znojemsku. Na dělnické pozici se má mzda šplhat od tohoto měsíce na 35 tisíc korun.
Kvůli často až kritickému nedostatku lidí jsou přitom patrné snižující se nároky na kvalifikaci, a to až na samou hranici možností. „Pokud má zájemce o pozici správné pracovní návyky, motivaci a zájem učit se nové věci, jsou firmy připraveny takového pracovníka zaučit či pomoci mu získat příslušnou kvalifikaci,“ tvrdí Ježek na základě výsledků průzkumu a dodává, že výrazně poroste i zájem zaměstnavatelů o nábor pracovníků ze zahraničí.
Výhodu přitom budou mít společnosti, které budou připraveny na zaměstnávání i nečesky hovořících kandidátů. I proto také brněnská hospodářská komora připravuje s krajem projekt na angažmá pracovních sil z Balkánu a Ukrajiny.
Odbornost? Netřeba
A nejen že firmy ustupují ze svých požadavků na vzdělání, délku praxe a zkušenosti z oboru, ale otevírají se i kandidátům mimo obor či čerstvým absolventům škol.
„Zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Postupně proto snižují nároky na odpracovanou praxi absolventů a naopak jsou ochotni si mladé lidi zaučit,“ souhlasí mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Z výzkumu Grafton Recruitment také vyplývá, že jsou dnešní zaměstnanci sebevědomější. Zbavili se strachu informovat se o pracovních nabídkách u jiného zaměstnavatele a zjišťují, jak by byli finančně ohodnoceni v jiných společnostech. Pro firmy to znamená, že musejí o své lidi více pečovat, nabízet jim konkurenční mzdy i zajímavé benefity, přičemž k nejoblíbenějším patří 13. a 14. plat, flexibilní pracovní doba a jazykové kurzy.
Lidem přitom primárně nejde jen o peníze. „Zaměstnanci si v současné době spíše důkladněji vybírají, pro jakou společnost budou pracovat a jaký projekt je zaujme,“ míní Látalová z personální firmy Advantage Consulting.
Domnívá se, že firmy se také musejí začít více zabývat otázkou, jak si udržet stávající zaměstnance, řešit firemní kulturu a vztahy na pracovištích. Důležitý je i takzvaný age management. Tedy práce s různými věkovými skupinami. „Jinak se totiž motivují seniorští zaměstnanci a jinak nastupující generace,“ podotýká.
Růst platů a sebevědomí zaměstnanců ale podle odborníků brzy narazí na svůj strop. „Osobně se domnívám, že je naše křehká a výrazně proexportně orientovaná ekonomika již přehřátá, a jsem přesvědčený, že ve střednědobém horizontu dojde k jejímu ochlazení,“ uzavřel šéf brněnské hospodářské komory Absolon.
Autor: Markéta Dušková, MF Dnes 17.dubna 2018 v 7:08