Šíře možností, která se před lidmi s IT vzděláním otevírá na pracovním trhu, se za posledních pět let zdvojnásobila. S rychlou automatizací a digitalizací celé společnosti se IT specialisté stávají nepostradatelnou součástí všech firem. Alespoň základy IT požaduje téměř sto procent zaměstnavatelů.
„Znalosti informačních technologií prostupují do všech sfér a oborů. Variabilita uplatnění s IT vzděláním je minimálně dvojnásobná než před pěti lety. Alespoň externě potřebují ajťáky i firmy, které se bez nich dřív obešly. Obyčejné tabulky v Excelu střídají sofistikované informační systémy, které zvyšují efektivitu práce firmy. Vše je automatické a rychlejší, zároveň se však firmy stávají závislými na vývojářích systémů. Cokoliv se stane se systémem, řeší to opět vývojář,“ poukázal Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku (SSŠVT).
Podle personální agentury Advantage Consulting v současnosti bezmála sto procent pracovních nabídek vyžaduje alespoň základy IT – od administrativních pozic po nově rozšířené sdílené služby v oblasti dat. Stále důležitější je však pro zaměstnavatele specializace v oboru. „Uživatelské dovednosti v IT se považují za samozřejmost, ovšem IT je tak silná doména, že si zaměstnavatelé velmi cení, když se uchazeči specializují nebo k užší specializaci v IT prokáží předpoklady. Pro mladé lidi je proto vzdělání v IT výhodou – díky němu se chytí už při studiu a od začátku velmi pomáhá k nasměrování do budoucích profesí,“ míní divizní ředitelka personální agentury Markéta Prazeres.
Sílící diverzifikaci IT specialistů na pracovním trhu vnímá také ředitel Martin Vodička. „Při vyšší nezaměstnanosti bylo zvykem, že ve firmě jeden člověk zvládl víc funkcí, nyní už se mladí programátoři zdráhají, když se po nich chce něco jiného než jejich specializace. Pracovní trh se hodně rozmělnil, nízká nezaměstnanost nahrává detailní diverzifikaci, takový boom však nemusí trvat věčně. Studenty od začátku vedeme k všestrannosti. Ti, co studují programování, se zároveň musí orientovat například i v sítích a naopak. V praxi nakonec zjistí, že mít povědomí i o ostatních oborech je výhoda,“ podotkl Vodička.
Ajťáky nepotřebují jen velké korporátní firmy, jsou důležitým článkem v nemocnicích nebo neziskových organizacích, kde ale bývají výrazně nižší finanční odměny. I z toho důvodu se takové instituce často obracejí s nabídkou práce na méně zkušené studenty, kteří tím získávají cennou praxi a všestranný rozhled v oboru. Nejžádanější jsou podle ředitele Martina Vodičky programátoři v jazyce PHP nebo JavaScript, pracovníci technické podpory, správci sítě a v neposlední řadě grafici.
„Více než nadstandardní plat a pestré benefity je pro mladé ajťáky důležitý smysl práce, že se budou profesně podílet na něčem společensky přínosném nebo unikátním. Třeba na vývoji nové aplikace nebo inovaci dosud nezavedeného produktu. Už 16letí studenti si práci vybírají podle svého vkusu, co je baví a zajímá, a to přímo v rámci jejich oboru. To naše generace neznala, brigády jsme hledali, kde se dalo. Nyní je to znatelný trend, který brzké specializaci už středoškolských studentů nahrává,“ popsal Martin Vodička.