SROVNÁNÍ PLATŮ: ČEŠI SI PRŮMĚRNĚ VYDĚLAJÍ 318 TISÍC KORUN ZA ROK. ŽENY BEROU O 22% MÉNĚ NEŽ MUŽI

Češi tráví v zaměstnání průměrně 40,4 hodiny týdně. V počtu odpracovaných hodin se řadí na páté místo v Evropské unii. Stejnou příčku, jenže na opačném konci žebříčku, obsazují Češi ve výši minimální mzdy. „Minimální měsíční mzda v České republice v roce 1991 činila 2000 korun, o deset let později to bylo 5000 korun a letos se přiblížila desetitisícové hranici.I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně se minimální mzda v Česku ale řadí k nejnižším v Evropské unii. Horší minimální platy mají už jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Nejlépe placeni jsou zaměstnanci v Lucembursku, nárok mají na nejméně 1923 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 52 tisíc korun. Na roční minimální mzdu Čecha tak dosáhnou za dva měsíce. Je ale nutné zohlednit reálnou kupní sílu. Tedy to, co si zaměstnanec za tuto minimální mzdu může doopravdy koupit. Náklady na život v Lucembursku jsou několikanásobně vyšší, než je tomu v České republice,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.

Velké rozdíly jsou v hodinovém ohodnocení zaměstnanců v krajích. „K nejlépe hodnoceným zaměstnancům patří dlouhodobě ti z Prahy. Tady se v loňském roce průměrná hrubá hodinová mzda dostala na 196 korun, například v Pardubickém kraji činil hodinový plat 152 korun a ve Zlínském kraji to bylo jen 144 korun. Zatímco v Praze tak během letošního prvního čtvrtletí dosáhl průměrný měsíční hrubý plat téměř 33 tisíc korun, v Karlovarském kraji to bylo pouze 23 096 korun,“ uvedla Olga Hyklová.

Výrazné rozdíly v platech jsou mezi ženami a muži. V Evropské unii to ale není nic neobvyklého. „Česká republika je v rozdílech platů podle pohlaví třetím nejhorším státem v Evropské unii. Větší rozdíly mezi výdělky žen a mužů jsou už jen v Rakousku a Estonsku. Ženy v Česku mají v průměru o 22 procent nižší plat než muži. Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí 6500 korun. Jedním z důvodů nižšího výdělku žen v Česku je fakt, že často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami, jako je zdravotnictví a školství. Často pracují také na nižších postech. Výjimkou ale není, že i za stejnou práci dostávají ženy často méně peněz než jejich mužští kolegové. Problém je zejména v tom, že se ženy často podhodnocují, už na přijímacích pohovorech si zpravidla řeknou o nižší nástupní plat než muži. V rámci Evropské unie se ale nejedná o neobvyklý jev. Například ženy v Německu loni průměrně vydělávaly o 21 procent méně než muži,“ popsala Olga Hyklová.

Nízké výdělky se odrážejí v míře spokojenosti českých zaměstnanců. V Česku je podle průzkumu pouze 35 procent zaměstnanců spokojeno se svým zaměstnáním. Ve 43 procentech případů je trápí právě malé platy. „Není divu, že každým rokem stoupá počet Čechů, kteří se rozhodnout odejít za prací do zahraničí. Jen letos by do cizí země mohlo odejít kolem 130 tisíc lidí. Oblíbené je stále Německo – ať už tu člověk dělá jakoukoliv práci, vždy si vydělá výrazně více než v České republice. Například učitelé si tu vydělají kolem 70 tisíc korun měsíčně, pekaři zhruba 50 tisíc a taxikáři kolem 35 tisíc korun za měsíc. Výrazně vyšší platy mají Švýcaři. Řidič autobusu si tam vydělá pětkrát víc než v Praze a učitelé základních škol mají plat sedmkrát vyšší,“ uvedla Olga Hyklová.

Navzdory nízkým platům mají ale Češi chuť pracovat. „V březnu letošního roku se míra nezaměstnanosti dostala na 4,1 procenta. Počet volných pracovních míst byl v tomto období 117 335. Nízká nezaměstnanost a převis volných pracovních míst naznačují, že by platy v České republice mohly v budoucnu stoupat. Česko ještě dlouho nebude patřit mezi země, které nabízejí nejvyšší platy,“uzavřela Olga Hyklová.

Minimální mzda v roce 2016