Za posledních 30 let ubyla v českém zdravotnictví 1/3 sester. I kdyby do škol nastoupil potřebný počet studentů, tak podle Asociace českých a moravských nemocnic bude trvat 15 let, než se stavy dostanou na úroveň roku 1985.
Frustrované sestry
Situace se zhoršuje dlouhodobě. Sestry, které musí zastat práci chybějících kolegyň, ovšem za téměř stejné peníze, jsou velmi frustrované. Fyzicky a psychicky vyčerpané. Často pracují přes čas. Běžné je vykonávání práce za pomocný personál. Jít v klidu a pravidelně na oběd? O tom si většinou můžou nechat jen zdát.
Nemocnice se sice snaží získat sestry ze zemí bývalého východního bloku. Jejich odborné znalosti jsou však často dramaticky rozdílné. Jejich jazyková vybavenost je, diplomaticky řečeno, velmi nízká. Tím opět přibývá práce sestrám, které dostávají nové kolegyně k zaškolení.
Poslání? Ano. Ale složenky někdo zaplatit musí
„Průměrný hrubý plat všeobecné sestry za rok 2015 je 29.570 Kč. Slušná částka. Na první pohled. Odečteme-li práci přes čas, o víkendech, svátcích, 24 hodinové služby, dostaneme se rázem k průměrným 20.220 korunám. Hrubého. To už tak skvěle nezní“ říká Bc. Michaela Knápková, manažerka divize Healthcare společnosti AC JOBS, která se specializuje na pracovní nabídky ve zdravotnictví.
Říká se, že dělat zdravotní sestru je poslání. Že není pro každého. Život je přece boj. Ano, je. Avšak, sestry jsou velmi často samoživitelky. A složenky někdo zaplatit musí. To je jeden z důvodů, proč zatím pořád ještě z nemocnic neodešly.
Soukromý sektor nabízí více. A klid k tomu
Ale časy se mění. Nedostatek sester pociťuje i soukromý sektor. Ten, na rozdíl od státního, reaguje pružněji. Začal nabízet sestrám vyšší mzdy. A sestry na to slyší.
Hodně je to vidět třeba v oblasti takzvané domácí péče. Sestry si tady vydělají na základním platu v průměru o 25.000,- Kč. Ale hlavně, mají jasně stanovené pracovní úkoly. Odpracují si směnu a jdou domů. S čistou hlavou. Mají čas na sebe, na rodinu.
„Při domácí péči si sestry mohou efektivně organizovat pracovní dobu. Nikdo jim nemluví do toho, zda se cestou mezi pacienty zastaví na úřadě, vyzvedne dítě ze školky či prádlo z čistírny.“
„Sestra má na starosti okruh „svých pacientů“. Tím, že k nim jezdí opakovaně, se vytváří osobnější vtah mezi ní a pacienty. Vidí tak za sebou výsledky své práce. Na rozdíl od nemocnic, je sestra výrazně méně zatěžovaná byrokracií,“ uzavírá Michaela Knápková.